Vyznání

Miluji Tvé pihy,
já zapomněla říct
a vylétli jsme na měsíc.
Přáli si být spolu čím dál víc,
neukojeni v touze
s chutí milovat se dlouze.

Tahy po Tvém těle
já brouzdala nesměle
v rytmu orchidee
a věděla, že nikdy nebudeme nepřátelé.

Nejsme přeci oběti chtíče,
ale barvou milovaného míče.
Tak se kutálíme jako jara petrklíče.
Ty líbáš líce měkce v pohádce.

Zavřeme oči a pod obočí
motýl ještě skočí.
Pták zpívá v linii,
naděje vyhrávají
a doufající nejsou zbabělci.

Ještě pusu neznámému umělci.
Cit žije v milém štětci.
Ať v lásce jsme všichni velcí.