Nejtěžší je loučit se s životní láskou

Můžete někoho milovat sebevíc,
občas ale nestačí nic.
On ukázal mi stránku lásky, jakou jsem neznala,
jsem vděčná, že jsem ho poznala.

Láska nejsou jen hezká slova, je to někdy bolest a boj,
dva lidé, co snaží se k sobě najít spoj.
Já ten spoj měla, ale nestihla na něj skočit,
teď je jediné východisko se s tebou loučit.

Takovou bolest cítím poprvé,
to protože takovou lásku cítím poprvé.
Dal jsi mi tolik svého času, tolik rad,
zasloužíš si vše, co si budeš přát.

Jedna věc mě ale hodně bolí,
máš pocit, že mě časem jiný ohromí.
Věř, že zůstanu navždy sama,
být jen s tebou jsem si přála.

Nikdy se to nezmění,
ty budeš ve všem můj poslední.
Nikoho k sobě ani nepustím,
sama sebe napravit teď musím.

Bylo tam spousta výmluv, spousta chyb,
nejednou porušila jsem svůj slib.
Jednou chci být alespoň z poloviny skvělá jako ty,
ty jsi byl jediný, kdo naplnil mé sny.
___________________________________________

Zlomilo jí to? Ovšem. Na tisíc kousků rozlétly se její naděje,
už nezvládne ani před okolím hrát, že se nic neděje.
Jako zbabělec, ona uteče před vším,
uteče, aby se mohla stát někým lepším.

Smazala všechny sítě,
sedí na zemi v prázdném bytě.
Rozléhal se smích z ložnice, když byla po jeho boku,
teď má kamennou tvář na několik roků.

Znemožnila kontakt všem - nelze se dovolat, nelze ji najít,
musí si tím peklem sama projít.
Co dáš, to dostaneš, řekl mi nejmilejší můj,
teď sklidím úděl svůj.

Žij blaze, lásko má,
navždy budu tvá.
Ale nezasloužím si tě v tuhle chvíli,
na to, abych byla jiná vynaložím své síly.

Možná potkáš lepší,
bude chytřejší, bude hezčí.
Ale sílu mé lásky k tobě,
tu nepřemůže nikdo, ani až budu v hrobě.

Sbohem,
má opravdová lásko, můj příteli, můj životní rádče,..