Řekla jsem ti nahlas
kde se ty slzy vzaly
bylo ticho a bylo to pryč
naše ticha se pohádaly
a já necítím nic
S každou novou nocí mě
vždycky drtí dávka citu kterej
nejde pojmenovat
jenom cítím jak droga že jsi tu
na chvíli zase cítím že žiju
Dýchám to tvoje ticho
nechávám se škrtit tím tvým
prázdným milováním
uši mi olizujou
tvoje patetický věty
chápu je až na dno
na moment mizí naše světy
a ty necítíš nic?
Jsi zcela prázdnej
tak moc že se do tebe vejdu celá
tak prázdnej že vidim
skrz naše slepovaný těla
vidim skrz tebe
a jsem tvojí prázdnoty plná
Nemusels mi říkat
jak moc jsem ti chyběla
že mi chceš dát pusu
za každej den co jsem tě neměla
kreslil jsi to na mý záda horkou rukou
já tě mám ráda
a ty necítíš nic
Já to chápu jsme si tak blízko
už asi rok
když jsme si tak daleko
ty nic necítíš a se mnou bývá to jiný
jsi prázdnej protože všechny svý city
vepsal jsi do básně o mně
máš ji v šuplíku
Zní jako my dva
ohranej vtip
vyjdeme z módy
ale nevyjdem z ticha
a ty nic necítíš
necítíš nic
Líbí se mi: naše ticha se pohádaly. Byť by to chtělo trošinku zkorigovat na pohádala...
21.06.2022 08:01:11 | Jan Kacíř