na kraji jazyka

pověz

kolik bylo lží

než přišla ta poslední

už ani nevím

zda cokoliv z toho

bylo

nakonec

doopravdy

 

třetina života

shozená z útesu

zaprášená fotoalba

otáčím mezi prsty

mi kloužou vzpomínky

na člověka

který možná

nikdy vůbec

neexistoval

 

tak bolestně známý

mi visíš

na kraji jazyka

jako slovo

na které si snažím

vzpomenout

tak bolestně cizí

mi mizíš

za víčky

jako sen

pár vteřin

po probuzení

když tě skoro znám

tak proklouzneš

a ztratíš se

v hloubce

spleti všech příběhů

které jsme pro sebe

vymysleli

 

co z toho byla pravda

kolikrát

pověz

kolikrát

jsi lhal.