Každá noc probdělá až do samého rána.
Tisíce otázek, jež vedou do neznáma.
Jedna odpověď se rázem zjeví,
kam nás život zavede,
to však nikdo zatím neví.
Já se svou duší poety,
nevím, kam se všichni rozletí.
Stačí se rozhlédnout kolem sebe,
tolik duší, co mají rády tebe.
Tvá cesta životem teprve začíná,
tak nevěš ruce do klína.
Já vím, lehce se mi to veršuje,
ale ať se v budoucnu stane cokoliv,
tak věř, že pár lidí najdeš kdykoliv
a v životě tu zkrátka budou stát,
ať se budeš za čímkoliv hnát.
Vím, že ty víš, jsou slova zázračná,
protože už nemusím říkat nic,
co by muselo být řečeno víc.
Plamínek v tvém nitru plápolá,
říkám stále a jen dokola.
Každý si neseme naději,
mám ti to zopakovat raději?
Je to tvůj cíl, tvůj vysněný sen
a na tom světě tolik možností,
jak přiblížit se k němu jen.
Nikdy nevíš, kde tvé kořeny jednou budou stát,
Amazonie je jedna možnost,
tak proč se za ní nevydat.
Ať se dostaneš kamkoliv na světě,
tak v srdci si nesu, že budeš šťastná,
i když tě život občas poplete,
stačí znovu objevit sílu vnitřního dítěte
a ta se všemi chmury ihned zamete.
Neznám tě tak důvěrně,
jistě však mohu říct to,
že budoucnost tvá bude zářná znatelně.
A to vše jen z pár chvil v tvé blízkosti,
jež přinášejí lidem nekonečné radosti.