Pro tebe

Sedíme u sebe
a noc je ještě mladá,
hledíme na nebe,
jak hvězda k zemi padá.
V měsíční koupeli
se opájíme sebou,
pro svět jsme zavřeli
na plácku pod jehnědou.

S půvabem motýlím
ti vánek čechrá vlasy,
pomalu upíjím
pramínky tvojí krásy.
Lenivě plyne čas
a v dáli zpívá řeka,
před zimou chrání nás
hustá travnatá deka.

Tvé tělo úhoří
mi protéká skrz dlaně,
v polibcích rozhoří
se nekontrolovaně.
Úsvit se rozplyne
v příboji naší touhy,
celý svět zahyne
v krátký okamžik pouhý.