Čtu pravdu

Rozložené noviny
Ticho večera
Smutek se rozléhá
V každém koutě tikot hodin zní
Nikdo z nás není bez viny
Odcházíš za šera
Já jsem ta co denně ti podléhá
A ty topíš se co chvíli v ní

Na okamžik krátký
Odhalíš ze sebe o něco víc
Nezbývá než předstírat
Že jsem si o kousek blíž
Odeslat zprávu po větru
Zanechat stopu něhy
To dnes nemám v rozpisu
A ty sám nevíš si rady

Nechme to plynout
Ze strachu potom
Tvé smutné oči vzhlédnou
A co je na tom
Láska je slepá
Jen pár okamžiků
Je průzračných
Lhát se prý nemá
A těch pár slov pravdivých
V očích tvých
Si přečtu sama