Křídla

Křídla

Až ti vítr rozhodí culíky,
na patě se roztočíš, že písek bude vát
za cesty dlouhý a veliký,
na jejich konci, tam budu čekat a stát.

Až ti zas uteče míč,
kutálet se bude jak slova co říct jsem měl.
Neplakej, to nejsem pryč,
Jen polykám věty, co jsem dávno zapomněl.

Ještě mi zahraj na nejtenčí strunku,
než ji rozezníš.
Ještě mi zatanči, pak roztáhni křídla.
Vím, že mi pak odletíš.

Stále cítím chladný vánek za krkem,
na konci prašných cest.
Pořád vím, že jsi, že jsme, že jsem,
jen, už nemusím tě nést.

Poslední tanec uprostřed nočního pokoje.
Zhasneme a ty se nebudeš bát.
Jen mi řekni děvčátko, který z nich to je.
víš co řeknu já? Leť, mám tě rád.

Ještě mi zahraj na nejtenčí strunku,
ještě, než ji rozezníš.
Ještě mi zatanči, pak roztáhni křídla.
Vím, pak mi odletíš.