Posedlost třetího člověka vztahem

Proč to lidé dělají,
proč úctu ke vztahům druhých nemají.
Strkají nos do cizích věcí,
to není jejich starost přeci.

Snad sami nudný život mají,
záhy i ty neznámé, dělají, že znají.
Neviděli tě, nemluvili s tebou a soudí tě,
údajně škodit nechtějí, jen za hlupáka mají tě.

Zmizte, křičím, zmizte z toho prahu!
Není vám nic do cizího vztahu.
Cožpak jste byli s oběma partnery zároveň?
Je to odporné, značí to vaší nízkou úroveň.

Jestli nejsi ve svém životě spokojený, udělej změnu,
ale neraď, když nevidíš do vztahu, neraď jemu.
Je to jeho život, je to náš život, ne tvůj,
ve svém životě si klidně kydej hnůj.

Nemá právo soudit lidi
ten, kdo do nich nevidí.
Věz, tvoje zkušenosti jsou jiné,
proto tvé domněnky mohou být mylné.

Nebuď hlupákem, nelez do vztahu jako třetí,
vztah je o dvou lidech, třetí z kola letí.
Je mi z takových lidí opravdu na blití,
proč škodit druhým, když není zbytí?

Proč pomlouvat a soudit,
přestaňte druhým škodit.
Věnujte se jen sobě,
jinak, jak bumerang vrátí to karma tobě.

A tobě to vrátí, ty kaziči vztahů,
neznáš, ty egoisto, dobrých mravů.
Kdyby ses do toho vztahu nevrtal,
žádný rozchod by nenastal.

A teď? Stalkuješ mě, na sítích sleduješ,
znovu svou pozornost mi věnuješ.
Už v jeho životě nejsem, dej si odchod,
co ještě chceš, nestačil ti rozchod?

Vždyť on utekl k jiné, začni znovu,
začni další vztah hnát pod vodu.
Jsi jako člověk naprosto odporný,
jedovatému hadovi jsi podobný.

Říkám si, proč jen jsi mnou posedlý,
to co děláš nemá obdoby.
Dopřej mi už svobody,
přiznejte se, byl vámi už někdo posedlý?

Já tomu prostě nerozumím,
snažím se najít smysl,
ale stejně ho nevidím,
kéž bych tak uměla číst cizí mysl.

PROČ JEN TO DĚLÁ!?