Ani vran...

Nebyl horký den,

nepršelo,

nebylo ani krupobití,

neslyšel jsem křik

toho všeho kolem,

ani vran, co obvykle o smůle lkají…

mraky nesly oblohu, choulily se do sebe

jako papír, co sedí v koši

a přemítá, co na něm slova znamenala.

Já byl s Tebou,   

přísahám!

Chvíle jen malinko se vlekla,

než přišla jsi.

Ne nebyl,

nebyl to smutný den…