Čarodějka

Čarodějka, rudé vlasy,
zaklela na věčné čas,
mě i moji mysl,
snad to dává smysl...

Oči jako býlí,
Láska jenom sílí,
nezbývá než čekat,
a to býlí sekat.

Potkal jsem ji v lese,
prý už něco snese.
Našel jsem ji v močálu,
takových je po málu.

Chyběla mi po ránu,
chyběla mi v románu.
Byla ladná v domnění,
že se pro mě promění.

Byla to však čarodějka,
možná trochu darmodějka,
necitlivá, bez lásky,
malujme zase obrázky...