Alkohol

Jediný přítel, který je vždy tu pro tebe.
Který ti ukáže cestu do nebe.
Cítíš se skvěle, že zvládneš cokoli.
Cítíš se, že celý svět můžeš si podvolit.

Chvilka euforie, však život v rozkladu.
Kde chováš se bez morálních podkladů.
Každý prý chová se, tak jak to cítí.
Avšak nevím, jestli chci ustlat si v kvítí.

Chvilka štěstí, kdy cítíš tu moc.
Už víš, že nepotřebuješ pomoct.
Pocit síly, který tebou teď oplývá.
Jako Caesar, co zemi dobývá.

Celý večer je nyní jen tvou hračkou.
Než dojde k přehození tou páčkou.
Najednou ráno, tobě zas blbě je.
Kdy asi přijde čas, kdy se tu dobleje.

Hlava se motá, ty už to chápeš.
Že zase jinde, než doma chrápeš.
Všechno je na hovno, tobě fajn není.
Jak kdyby se zmenšovali mé stěny.

Však ty nejsi doma, ležíš zas v křoví.
Všechno máš jednou, jen vidění dvojí.
Ostuda vedle tebe si zase lehla.
Ani ranní rosa s tebou dnes nehla.

Kolem sedmé hodiny ranní.
Tebe vzbudí ptačí zpívání.
Co jsi zas prováděl, sám sebe ptáš se.
Obtěžoval si lidi, vždyť přece znáš se.

Tak po cestě domů sám kráčíš.
Kdy poslední kapky důstojnosti jen ztrácíš.
Špinavé hadry, špinavé tělo, špinavá mysl.
Říkáš si, kolik si toho včera zas snesl.

Jeden drink, druhý drink, pak už nic nevíš.
V noci se sám sobě jako král jevíš.
Teď špinavý jak z ulic somrák.
Myslím, že víš, že nebyl si zas tak velký dobrák.

Co jsi jen provedl, sám sebe se ptej.
Říkáš si, že už nikdy nebudeš lejt.
Už nikdy se chlastu ani nedotknu.
Radši si srdeční sval pak protnu.

Večer ten den, zas známí ti píší.
Že jsi byl zase úplně v píči.
Tak ptají se, zda nechceš jít zase.
A ty už víš, že zas chlastat budeš jak prase.