Tak Často Spím

zas když jsem v noci
tak často spím
otevřít oči

jen o tom sním

kde jsou dnes básničky
které mě probudí ...

kde ladné veršíky hladí

a jdu tudy ...

zas když jsem v noci
nevím kde vím

otevřít pocit

dál snů
dál spím

kde polštář básnířky...

kde hvězdy

jsou básníci

a kam jdeš ty ?

* někdy ...

a život i pro zítřky neprobouzím

dneska jsem včerejší
zítra jsem dnešní
a v moment právě teď
srdce tep jdeš mi

jdeš mi vstříc na hotel

* za nocí

svítá

slunce
loučím se a láska vítá

rozbřesk na zastávce
klape si podpatky

mizí dál chodníkům
v kabelce má jitro
verše záletníků

že se mnou nejde spát

jde tmy

mám pro ně jít ? nevím

jdu asimilovat esence jejich doteků
na sklence
i na divanu všecko jí povím

zapomněla klíče
kde zaváhal jsem pro trochu slz do klína

zas když jsem v noci
a modrozelení k ránu
je slečna bez prince

zamyká se

bude solí ve svém slanu

* zní blues pro ztracené polibky

že jsem o tom jen snil
nechal na ní šaty ač ramínko kleslo až k loktu
i stmívanky v něze očí
čekaly až dotknu
skoro začaly mě slyšet
když jazyk rozechvěl
azuritové náušnice

až dám si sušenky a kávu a ve sprše …

milovnice

jen o tom sním

ony jsou tekuté
proudí mi na těle
v šumotu křídel vod

letící andělé

a ty sprchu si dáš doma já vím


doma je i fén

.

jdu z hotelu ven

s polednem

všude je sen a já jsem jak měsíc na poli


zas když jsem v noci

tak často spím