Studentka IBU

Z touhy neukojené vysnil jsem si feudální svět se šlechtici,
co praktikují v něm mé Ideální Bojové Umění.
A do toho světa dosadil jsem si Vás -
dívku, jejíž kvality každý moudrý muž ihned ocení.

Máte v sobě kus jemné ženské krásy,
jež snoubí se ve Vás se silnější aktivní energií.
V mém světě stala jste se studentkou se dvěma pásy,
jeden byl zelený a druhý světle šedý.

Pohledem na Vaše vlohy mě snad sám Bůh obdaroval,
kvůli nim do svého světa vysněného jsem si Vás přičaroval.
V něm nosila jste na hlavě korunu stříbrnou,
a já jsem si Vás tam pojmenoval Vendulou:

Ale navzdory tomu, jaké jsou různé zvyky a trendy,
Bůh ví, proč jsem Vám nikdy neříkal Vendy.

Nejste tak moc krásná jako Nejkrásnější,
za sebou Vás nechává i Krásné Tmavovlasé Kouzlíčko.
Přesto však v sobě máte dostatek ženské krásy na to,
abych zatoužil po Vás, a vůbec ne jenom maličko.

Ve svém fantastickém světě leckdy jsem ústa svá přibližoval k Vašemu klínu,
a při tom, co bylo pak, jste se svíjela slastně pode mnou.
V tom světě jsem byl mladý šlechtic, co vzal si Vás za ženu,
a Vy jste v něm byla krásnou šlechtičnou.

Ale nemilovali jsme se jenom spolu, ve dvou,
ale i se všemi ostatními z našeho šlechtického kolektivu.
Lásku jsme k sobě všichni chovali upřímnou a vřelou,
jak jeden k druhému, tak i k našemu nejvyššímu Bohu.

Jste mojí inspirací, avšak já sám dosud nevím,
zdali Vás v tomto světě miluji, anebo ne.
Ale v mých představách se k Vám mnohdy skloním,
to předtím, než se v nich pomilujeme.

Vy nyní žijete ve světě,
co nedává Vám žádný plnohodnotný život.
Věřte, prosím, této mojí větě:
k Vám hodí se víc tvrz a kamenný plot.

Též tance se mnou při vážné hudbě znějící v našich zámeckých domech,
nebo na bálech a plesech v zámcích spřátelených šlechticů.
Vyžívat se v nejlepších nápojích i lahodných pokrmech,
a patřit i do našeho spolku aristokratických lovců.

Ve šlechtické zahradě pěstovat nádherné rostliny,
a mít v ní velký altán, co krášlí ho zdobení.
Chodit si pro zasvěcení do kaple na kopci,
a cvičit v tělocvičně, co je vedle ní.

Mít vlastní panství a v něm třeba klášter, zámek anebo hrad,
to by se Vaší duši velmi zalíbilo.
A být v mém světě moudrou i umět se dobře prát,
to by se k Vám tak moc hodilo!

Stejně tak jako projížďka lukami, co Vám patří, s vraným koněm pod sebou,
i procházka vlastním lesem s obřím psem po svém boku.
Prostě celý velký “manor”, jehož jste majitelkou,
v němž byste, věčně mladá, mohla žít bezpočet roků.

PS:

V tom světě bychom se jednou mohli sejít, kdyby Bůh dal,
my všichni, co jsme tak nějak ze všech nejnadanější.
A “Vendulo”, ty dvě ženy, co jsem Vám výše jmenoval,
by tam mohly být Vaše přítelkyně nejlepší.

Abyste však Vy tři mohly v tom mém světě žít,
nejprve byste musely projít zvláštní očistou.
Váš svět se k Vám totiž nezachoval úplně nejlíp:
nechal Vám duši nevyspělou a na jednom místě trochu nečistou.

Proto také stará moudrost, kdo ví zda dobře či špatně, radí,
hledat si lásky jen v nějakém lepším a oduševnělejším světě.
Prostě vyhýbat se všem vztahům z toho nečistého Vašeho,
který máte v této době na té naší planetě.

Jsem ale přesvědčen, že všechny tři máte dobré jádro,
proto chtěl bych Vám všem jednu velkou šanci dát:
projít očištěním, aby vyšší dobro s moudrostí ve Vás zavládlo,
abyste mohly vstoupit do mého světa a být v něm šťastné napořád.

No a kdybych nemohl být s Vámi všemi najednou v mém ideálním světě,
a jenom jednu z Vás zvolit bych musel si pro život v nějakém normálním,
pak největší přednost bych dal té na Zemi nejhezčí brunetě,
což prozrazuji Vám všem tímto pořadím:

1. Nejkrásnější, 2. Krásné Tmavovlasé Kouzlíčko a 3. “Vendula”.

Všechny tři holčiny jsou samozřejmě perfektní,
jedna je lepší, než druhá.
A i když to pořadí můj vztah k nim velmi osvětlí,
dodat musím, že svým způsobem je každá z nich ta prvá.