...Polibek...

Pevně sevřela jeho dlaň,
aby najevo své city dala.
On přitáhl ji, splatil daň.
Pochopil, už nedoufala.

Opřela svou tvář o tu tvoji,
ta blízkost ti až brala dech.
Tak neptej se mě jak to bolí,
když tě ztrácím v těchto dnech.

Tajně, jak svobodní motýli,
dosáhli jste k výškám nebe.
A od té chvíle, když si políbil,
už nepatříme vedle sebe...