Jak zjistit jestli je to láska?(pro kluky)

Pro neposedné kluky

Vzpomeň si na jeden krásný den
a ten si do svého snu vem.
Je-li v něm nějaká dívenka,
pak to musí být pěkná vzpomínka.
A tak ji zkus zaměnit za mě…

Já jako holka, která se ti líbí,
jsem bezchybná nebo mi něco chybí?
Nikdo nedokáže popsat mou povahu,
když neprojeví žádnou snahu.
Ale ty v tom snu můžeš….

Podívej se hluboko do nitra,
nepřemýšlej, nemáš čas do zítra.
Pohlédni do očí mých,
vidíš něžnost nebo smích?
Nehledej tam nikdy dokonalost…

Podívej se na skleněný pohárek.
Je čistý nebo má vybroušený vzorek?
Přesné zpracování této skleničky
je jedinečná citlivost holčičky.
Koho si pod tím asi představíš?...

Do ruky list papíru si vem,
tvé ruce lehce poškoditelnou jsem,
když ho skrčíš nebo poškodíš,
už ho nikdy zpět nevrátíš.
Proč nejednal´s opatrněji?…

Přivoň si k voňavce!
Koho ti připomíná voní-li sladce?
A jestli-že voní po citrusech?
Už si takovou vůni cítil ve snech?
Tady nejsou důležité oči…

Přečti si lyriku z Itálie,
co myslíš jaká je ta poezie?
A vyber z ní jednu básničku,
která ti připomíná Janičku.
Pečlivě si ji čti a dokola…

Řekla ti ta báseň něco nového?
Nebo se snad dotkla tvého srdce citlivého.
Poezie a lyrika o lásce
bude vždy ležet v mé nejhlubší vrásce.
Třeba si z toho taky něco vezmeš…

Když jsem byla malá,
do kapesníku slzy jsem utírala,
teď padají často do polštáře.
Uvědom si, že nemám ráda lháře.
Tak mluv jen pravdu…

Diamant je skvost.
Déšť citlivost.
A na každý ten skvost
musíš použít citlivost.
Já jsem ten diamant…

Už ses někdy zadíval do sněhových vloček?
Do těch krásných třpytných zimních oček?
Bude-li ti jedna do dlaně padat,
važ si toho, jednou může tát.
I já jsem taková sněhová vločka…

V tom snu ven půjdem.
Pak za ruku mě vem.
Jakmile začnou vločky padat,
můžeš mě začít líbat.
Nepřemýšlej, nečekej, miluj mě…

Teď část mého já znáš
a je na tobě, jak si to uspořádáš.
Nikdy nevíš, co se může stát,
ale hlavní věc je se nebát.
Ty znáš mé city, tak čeho se bát?