Nové pokušení

Tvé rty,
měkké, jak něha sama,
hlas ztichlý,
snad nejsem tím oklamána,
můj dech, mělký a rychlí.

Tak něžné,
dotyky pocítila má tvář,
ruce bloudili mi po těle,
ani jeden z nás nemá svatozář,
i přesto bylo nám spolu skvěle.

Tvůj obličej,
skryt ve vlasech mých,
venku se pomalu stmívá,
polibky i na lících,
uvnitř mne cosi zpívá.

Tak moc,
chtěla jsem, abys neskončil,
však vím, přijde to zas,
ten pocit, ten mi zbyl,
dals ochutnat mi, zas nových krás.