Jako se voda
o břehy omílá
jako se železo
v uhlících ohýbá
jako se ptáci
vznášejí ve větru
jako se slunce
vyhýbá večeru
jako se mrtví
bránit již nemohou
jako se duha
klene nad oblohou
jako se obzor
hladiny dotýká
jako se na bolest
nelehce navyká
jako je úmysl
tak často nečistý
tak jsem i já
bez tebe nejistý