Dokud se nezeptám
Dokud se nezeptám
Dokud se nezeptám
Je mezi námi láska
A proto nebudu se ptát
Iluze? Možná. Ale sladká.
K čemu by bylo pravdu znát?
Dokud se nezeptám
Jsi můj. Ač kdesi v dáli.
Ne, vážně, nebudu se ptát
Všechno je tak, jak jsme si přáli
Já nechci naději si roztrhat
Dokud se nezeptám
Nic vlastně nezmění se
Proč vůbec měla bych se ptát?
Jen zavřu oči, zády otočím se
A můžu dál tě milovat …
Komentáře (13)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Milá Lexi, v celé "soustavě" něco přeci jisté je - Tvá láska - dar, jistota pro Tvůj protějšek. :-). Je otázka, zda tato jistota "nakazí" sousedky nejistoty.
05.09.2022 10:37:42 | Kaj
Jako slepýš.
Ještěrka či hnědý had.
Nemusí se vůbec bát.
Jako stuha a mezi řádky.
Otoč a vrať rok ... do pohádky.
První list ... již na zem padá.
Nálada je dravá.
Láska hravá.
Hvězda pravá.
To se stává.
Je nás ale čím dál víc.
"***"
Kujeme pikle a ať se daří Lexi.
03.09.2022 21:04:05 | Fialový metal
Někdy se pravda zbytečně přeceňuje.... :)
03.09.2022 22:06:51 | Lexi
Asi to tak má být ...
Chceme žít.
S úsměvem.
Na rtech hřích.
V duši klid.
Co se děje ... radši ... neřešit.
03.09.2022 22:25:32 | Fialový metal
Asi jsem jen zbabělá
Když pravdu nechci znát
Dřív nebo později mě dožene
Vždycky se dozvíme, co nechceme
03.09.2022 22:45:46 | Lexi
Iluzemi lze v životě žonglovat
Chytit ;-)
Pustit ;-(
Volný pád ;-))
Tak jako s úsměvem ... třeba teď.
(Který se občas pod peřinou skrývá)
Tak jako s pocitem radosti.
Uvolnění.
A strach z "poznání pravdy" se změní ...
V chuť ... si hrát.
05.09.2022 08:16:42 | Fialový metal
O chuť by nebylo...
tam, kde ticho křičí
něco se zkazilo
mráz pod peřinu fičí
čí je to vina?
asi ničí...
05.09.2022 10:22:33 | Lexi