whisky taur 18

mám zakázáno psát
o múzách s přiměřenou depresí
které mě vždy shání u Luny
veršem své noblesy

mám zakázáno psát
o láskách ve ztrátách duhových zrcadlení
co rozdávají krutá mlčení všem
a pak se smějí
jak je naše krása bohatá tajem zalíbení
v zázracích jimž nikdy žádný muž neodolá
kdy touha je jak rozevláté horké léto
kdy na obzoru září stodola vášní

zas ke mně plameny chtějí svými jazyky

a ona spoře oděná
a já před ohněm v modro marně zdrhám v básni

zachraňte mě

prosím Bohy deště
že můj cit je jen astronaut v bublině
okolo níž
je mlha

leč z mlhy právě přicházejí mokré dívky
mlčet na běloučkém těle

a moje srdce utichá na louce noci
ozářené nebeským pábitelem

tak náměsíčně miluji všech orosených dam
až se na mě dívá smečka hvězd
jak vlčic
proč u whisky jsem sám