whisky taur 19

v noci
pláč mi slepil boty
a průvodkyně životem na whisky se dívá
v noci
je mi blízko
do němoty

v noci můžeš dál na okraj obraziva

sedím na rámu
jsem tmoucí pro vránu
a z okraje má křídla teskná slza sivá

ptá se noci
co ty víš o slunci

proč hledím dál do noci
když uvnitř obrazu to srdce rozhořívá

…

tam u vesmírných středů
je jasná síla

a já jsem v noci
a ty jsi smutná
z hvězd

v noci pláč mi slepil boty
tak mé kroky jsou temné

jdu v černých botách
a slunce s bosými svity

roztává sníh
o plaméncích

mlčení

ví není jaro
ale podzim a vrána v nádeších ožívá

…

již utíká v opadaném listí
v nových kozačkách
za jasného dne
přináší mi výčitky červených jeřabin

je blond
je sama
a veršuje v těch botách
že po ledu ji ponesu v náruči

ale já šeptám že je znám
je slunce
a jak začne hřát
led na mém srdci roztaje a pronikne tam svit
a dál
o botách v noci
budu tiše pít

* proč ty nechceš abych pro tebe paprskům dala cit ?

zdá se mi
že vrána se usmívá

sedím tiše na okraji a hledím do noci

protože slunce je jediné a svítí pro všechny
vrána v černých kozačkách
šustí cestou listím
chce chytit moje ruce a dát mi do dlaní svůj smutek z jeřabin
jsem blízko té chvíle meluzín
vím

chytí mi srdce a bude chtít jít pouštět draka

je to prostě blond