Vzpomínáš?

Vzpomínáš, jak před léty
brouzdali jsme loukami?
Byly květy posety
a noc hořela hvězdami.
Z jihu vlahý vítr vál,
čechral listí topolů,
ruku v ruce šli jsme dál,
navždy spojeni spolu.

Vzpomínáš, jak u moře
leželi jsme v příboji?
Jeden v druhém ponořen,
jen sami sobě svoji.
Racek křičel nad vodou,
spaloval nás slunce žár,
čas ubíhal bez nás dvou,
věčnost nebo vteřin pár?

Vzpomínáš si ještě snad
na roky jež plynuly?
Prožili jsme tisíckrát,
co jiní třeba minuli.
Budoucnost je nejistá,
tak spolu jí zas půjdem vstříc,
zjistit, co nám přichystá.
Co přát bychom si mohli víc?