U krásky lásky (whisky taur 26)

řekni mi aspoň
kde jsem zasněný
když nenacházím ani slzy citů

vhozen do osudí
na cestách
na dlani básnění

na plamenné srdce
mi připíchneš myrtu

chtěla jsi to nejdřív v moři
dneska jsem tě viděl

v říjnovém slunci
blondýno

na oři
bělostné pleti v plavkách
a chodíš na procházky k řece

řekni mi aspoň
co objevíme v řeči
těla
v rozdýchání
na doteky a sůl

svlékáš

svá tajemství a mě
na nábřeží svitům

dáváš celé srdce že jiný ti vzal půl

a já zčervenám v zeleni malachitů ?

na šíji
i dál
kdybych měsíční tváře
pro slzy mnul slibům

z květu od něžností
jsem růží temných
tvých rtů
v šepotu Luny
kdy ohnivá rtěnka září
a chceš mě
..

chceš mě jenom ztišit jazyk romantických desperátů
kousnout si do něj
že rozeženu mraky černočerné

s podtónem
jak už jsi ve mně
tak už jsi tu
…
jsem a hvězdy blouzněj

ale napřed jsem plakal v samotách
protože jinak bych to milování s básnířkou
sotva přerušil v nejlepším

nenápadně se zvýšila knoflíčkům teplota
a hlášení v kupé v angličtině
dámy a pánové není slyšet

a tak tě tu nechávám v modrém

jsi otevřené moře
a já ostrovem že najednou
jsme spolu ale tak bezostyšně tiše
že zůstaneš rozečtenou

se sluncem
se staniolem

protože jinak si už nemáme co říct

vždyť i tenký obal
je navždy kovem

a černovlasý peprmint nebude mi víc
než led
na hladině se lesknoucí

tobě je už hic a se mnou to nedělá vůbec nic

zmizíš si básnit
z tance se svým ladným sólem

a já nebudu o samotě pít

jak na noční
službě
hlídač
a přerušený sex melodie mollu pro rozechvělý poem
dešťových toužebnic

a ve dne

ani mě nehne otevírat na chatě okenic

poté co se mezi námi stalo

je vždycky lépe ve tmě

až přijdeš v pastelových barvách
a ne ve křiklavých obrazech s netopýry
které každého taura rozčílí až do nepříčetnosti

jak ty chceš ať jsem klidný
ať nejsem emocionální
ať se vzteká do úst
ranní
jako všechny ty uniformy s vyřešenou minulostí
nutící nás všechny sklopit zraky
a ty přitom ještě sténáš
cákance barvami na podlaze !

jedno ti povím

žádný umělkyně ani ty romantický a nebezpečný neuměj milovat
tak jako prostitutky ze sametu pod horami

a že jsem jich znal i ve zříceninách ve tmě hradů

když soukromý detektiv se jim líbil
daly své bianco doteky a to ti vadí

dělal jsem to jenom pro něhu a pro náladu

a proč bych ti měl vysvětlovat vločky
zatímco ty se jen dáváš všem čtenářům plátna a myslíš přitom na cizince
a to není poprvé
ale po několikáté
že na ně chystáš kočky
ať dráždí nadržené lovce za displejem pro děkovná matna

tak sbohem

netopýr a kočka

to prostě nejde k sobě
viděla jsi jeho potrhaná křídla
a zděšení v malých očkách
když se plazil na dlažbě jak žalostný čaroděj noci

a kočka odnesla toho drobného savce

a on tak strašně pištěl na všech frekvencích
až mi tekly slzy z uší
nikdy nezapomenu na vesmírnou ozvěnu
na jeho netopýří obličejík připomínající vyděšenou myšku
na jeho zoubky okřídleného mláděte...

a toto je znamení od Boha za bílého dne

proč jdu v noci na hotel jak do jiného vozu

tam dokončím s jinou co jsem s tebou začal
bohužel není tak hezká jako ty
a pestrý podzim zahalí u lípy i uvázanou kozu

ale šátek přes oči to spraví

a především je bohatá a ve tmě platná

obětovala život pro svou kariéru
tak si může dovolit koupit i chlapa
odhalovat pomalu anorektickou postavu

na první fotce mi poslala žebra
s textem
*šel bys víš* nebo nýž*

znělo mi to jako nebeská angličtina
od přísné učitelky v brýlích

a žádné že ve tvé náruči se smí múzy cítit
na letní louce

mi krásní
ale pouze šustot
peněz při portmonce

nějak se živit musíme
nebo si snad myslíš že mi to perníkářské herectví
pod kunětickou vynáší ?

a stejně dvě umělecké bytosti
nepatří na chatu do hor

to není nikdy dobrý

to přece už víš jaký to je horor

tak ze mě slez
sundej ty řetězy
a zhasni rožnuté svícny představ o lásce někde
v přírodě v parku
nebreč u vína
a na
vezmi si čokoládu s rozinkami
to tě uklidní
a nech mě jít z nocturna
na denní turnaj temných rytířů v šipkách
ale proboha ne do řeky !

ne do bazénů osvícených od nafrněných stmívaček ?
a že móda je jak dioda od šumavy až do tater
a jak se líbí důchodcům jejich teatrálnost
hvězdáři
to je přece zvířetníkové světlo
hvězdáři
to je mléčná dráha
hvězdáři
to je polární záře
hvězdáři
to i vrásčitý vdovec
se hned usměrní jak na diskotéce solitér

na hotelu spím sám

teď spadl kámen na mapu ze srdce mých snových dam

vesmířani
to je padající hvězda
vesmířani
to je kočka
vesmířani
jdete si pro mě
vesmířani
to je netopýr

sice jsem lákal recepční
protože blond je moje slabost

posledně ani nevím kdy to bylo
udělala mi radost v novém interiéru
místo obrazu se zelenýma očima pumy
instalovaly sovu

prosím vás
vždyť to je jen kamera

sundejte to

ze stěny nebo ze sebe ?

a vy si to natáčíte ? ...

.
je vlčící pátek
u zlína probouzím se v nočním expresu

a slečna chce mě

už můj svit srdcem píše
na mobilu s fotkou na níž je zebra
připravena
i v mokrém účesu

jenže dle mých zkušeností
takové známosti z netu jsou jak zoo
a mně se vždycky vybaví jaká jsme zvířata