Sonet o lásce
Sonet o lásce
Sonet o lásce
Má paměť ať mi promine.
Motýl, co seděl na rameni
vzlétl a zanechal jen chvění
a kdo ví, třeba taky ne.
Odlétl tam kde kvete láska,
kde dávno neplýtvá se slovy,
kde nejenom stíny od běláska
na těle šimravě zlobí.
Vždyť lásky, je stále třeba,
ta v každém srdci místo hledá.
Neboj se, nechce poranit.
Bezradně bloudí labyrintem,
znavená nekončícím citem
dál hledá přetrženou nit.
14.10.2022
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Láska je pro nás snění. Motýlové jsou tu, pro těla chvění. A ty Básníče, jsi je něhou sonetu probudil*
28.10.2022 23:13:47 | šerý
...jak jinak navázat, než s láskou :-)
Moc hezky si mě "vytrhl" z dnešního všeho dělání...
14.10.2022 14:14:24 | Dreamy
No právě...láska je prostě skvělá věc, dokáže hravě navázat kdejakou přetrženou nit. I když někdy neví proč a jindy neví kdy. Asi nebude na závadu, když budu parafrázovat J.Suchýho (Jo to jsem ještě žil):
...vždyť láska měla podíl i na té básni snad, kdybych se nenarodil sotva bych mohl psát...
Moc děkuji…:)
14.10.2022 15:10:43 | blues