Jedna duše, jedno tělo

Nerozumím tomu, co se děje,
topím se ve zpomínkách,
včera byl jsi tu a dnes ne,
místo nás je tu stín pouze.

Bojím se, že mě necháš jít
a budu jen předešlou kapitolou,
že se beze mne budeš mít líp,
a ta, co přijde pak, bude navždy tvou.

Tak mě chyť do náruče,
pusu mi dej na čelo,
řekni, ze zůstaneš zde,
že jsme jedna duše, jedno tělo.

Řekni, že naše osudy jsou spojené,
nehledě na to, kde zrovna jsme,
že společně překonáme vše zlé,
ať jsme metr, nebo sto kilometrů od sebe.