modrobílé

kde není slz
posvítí plané nahosti
přesně jak porcelán v nemocničním pokoji
a vizita je v devět

bez šípkových puntíků

prosím

ale co bys jiného rád
za zamřížovaným oknem

smíš hledět na mizející lásku v parku
dívat se
na červenající keře...

tobě pomůže
když budeš aspoň na začátku modrobílá zdravotnice

ale já si nakonec půjdu číst o korábech
v javorovém blues
a v básni slunce

usnu

to je přece tvůj svět snů

oceánům se budou tříštit chvíle
a novému lékaři
ukážeš vlny a útesy mysů

zahledíte se na moře
slunce na obzoru

a nebudeš tam postávat
že někde v dálce je trosečník života
tichý racek
s nímž se už nedalo vydržet
to věčné houpání
to srdce nemá mořskou nemoc

vlny se blíží ke břehu
i když moře ustupuje

ale já prostě když mizím z jednoho vztahu
nenechávám naděje návratům
co kdyby se objevily slzy