v poledne pod vysokou třešní

v poledne pod vysokou třešní

do sadu mi přiletěla černá dáma
a chtěla najít ovoce pro vysokou třešeň

zeptala se jestli jsem doma
zrovna když s rýčem dělám jeseň

ve slunci se mi zdála
že má zrzavé vlasy a proto jsem řekl ahoj liško
už tě čekám
už jsem rád pro počasí
a ona mi ukázala

nebe je oblačné bříško

v ten moment jsem zaváhal a zbystřil zároveň
jako když do listí vhodí láska pochodeň

a ta černá dáma okřídlená vtipem
ptá se co má společného opuštěný básník se zahradníkem
když ještě neprší

a já jak jindy bych na ptačí řeč nic neřekl a politoval
ji že přiletěla až když ovoce není
a pecičky bílé kosti chrastí si a rozpadají
povídám

milá vráno

zahradník stejně jak opuštěný básník
pohřbívá do jámy v kompostu listí

a ona krá krá krá abych nezapomněl je zahrnout hlínou
dřív než bude pršet smutek do srdcí