Cesta životem

Cesta životem je nelehká, plná nástrah a překvapení,

které mně často, často strach nahánějí. Půjdeme-li však

tou cestou nelehkou oba dva, nemusíme se bát, že narazíme

na velkého lva, který v podobě dravé sani, zahubí lidstvo při snídani.

Mám pocit, že už jsem zůstal na cestě sám, sám na lásku, sám na život,

jen moje děti mě ujišťují, že moji lásku opětují, i když ty s námi nechceš být

a cestu života společně jít. Bolí to, je mně z toho smutno, i císař s císařovnou ví,

že v každém partnerském vztahu je nutno, lásku, úctu i oběť na oltář dát a

kompromisů se v životě nelekat.

Vzdaluješ se mně a něco jsi v mém srdci zlomila až krev ho celé zalila,

hasíš plamínek lásky, který se v nás kdysi rozhořel, ale ty jsi ho málem zabila,

dvakrát však do téže řeky nevstoupíš, protože čas plyne i nikdo z nás ho

neumí zastavit, jen náš vztah to ještě může napravit.

Rychlostní stupeň lásky jsi vyřadila s tím, že neutral bude lepší volbou, než budeš

schopna zase pokračovat a cítit to stejně jako já, ale oba dobře víme, že je jen

otázkou času, kdy Amorovi kola se přestanou již točit dál a každý z nás bude stát

opodál, cesty zpět však již nebude,  jen vzpomínky zůstanou nám.