Špatný sen

Jsem v baru, kam jsme chodili,
sedím na stejném místě a čekám,
jestli náhodou nepřijdeš, jako tehdy,
když jsme se prvně potkali a seděl jsi tu sám.

Honí se mi hlavou, co všechno
jsme mohli spolu ještě zažít,
a co se všechno pokazilo.
Zbývá jen špínu z rukou smýt.

Ale neboj, vše bude v pořádku.
Řekla mi to vědma na konci ulice,
když mě tehdá viděla, jít zcela zdrcenou,
dýchej a hlavně nepropadej panice.

Sedím tu a říkám si o další sklenku.
Lámu si hlavu nad tím, co bude,
když vejdeš do dveří a pod paží jinou slečnu
a odejde i poslední naděje.

Budím se, spocená od hlavy až k patě.
Natočím se na druhý bok, k tobě čelem,
jen abych se ujistila, že
to byl jen další špatný sen.