Co mělo být jen hříchem
Je náhle něco víc
Strhnul mě proud a letím
Kam? Kdo může říct?
Vždyť já to sama nevím
Neumím v téhle mapě číst
Jen doufám, že nejsi skála,
o kterou se mám roztříštit
Bojím se a přece v dlaních hřeju
plamínek, co mezi námi vzplál.
Pro tebe možná zapalovač,
Pro mě velikých ohňů žár
A pak si tvoje slova přečtu,
Že i ty ses u plamínku hřál
Za chladu dlouhých nocí
Jsi z něho teplo lásky bral
Ten tam je strach
Víc už mě nezajímá
Kam teče řeka
Kam unáší nás proud
Prodám ti ruku
A můžeme spolu
Po jeho vlnách plout.