bordeláři pro povánoční města

modré vločky
co ještě chtěly tát

modré vločky
co ještě chtěly snad

modré vločky
co ještě

když citové deště
smývají duhu

smývají náš čas
náš čas poslední
náš čas vánoční

kde končí hvězdy na oblačném nebi
a bílá mlha objímá světélka duše
mizející beze slov
na sníh dálek jež nikdy neroztají pro srdce

modré vločky
co ještě
když ztrácíme se v kruhu

modré vločky ?

ty připomínají slunce

jen zimní krystalické obrazce ?

ti připomínají slunce

a to pro nás už nesvítí

jdeme krizí ulicí
kam lidé nahromadili své vánoce
hustý déšť rozmáčel svátky i krabice
dárky pro popelnice
plesnivé vánočky
zkyslé chlebíčky souložící se zbytky uhňácaného těsta

slyšící hádky na poschodí
já chci k těm sluncím v nekonečné dálce
a doufat že tam nejsou

ani moje slzy

bez lásky a tak rok co rok to chodí

bordeláři pro povánoční města