Jako poutník věčný
vidět krásu podél cest
Za nocí temných
lehce se dotknout hvězd
Do hlubin ticha ponořit se
a vynést kouzlo slova
A nořit se tam zas a znova
Ze slov krásných utkat skvost
sobě i Tobě pro radost
Radosti, té není nikdy dost
Ta tvoří mezi námi most
Na tom mostě potkáme se,
když zavřeme oči
Pod námi náš svět se točí
Nad námi je naše nebe
Tam vidíš mě a já zas Tebe
Mimo prostor, mimo čas,
ten krásný svět je jenom v nás