Usínání

Hranicí spánku ukrývám,
příběhy hlubin myšlenek.
Kolem se zas už tolik nedívám,
nové sny dávám do plenek.

Ta poslední z nich se zhmotní,
když začne příběh nový hrát.
Příběh jak letoun bezpilotní,
přijímám tiše bez výhrad.

Vždy objevví se dějové linii,
tvá tvář a srdce a slova.
Jsi postava ze snu co mě dobíjí,
a hřeje a líbá a stále znova.