Dobrou...

půlnoční srpen 2021

Dobrou...

Houpačka se mírně kymácí ze strany na stranu, trošku víc dopředu a dozadu.

Hvězdné nebe nad hlavou, schoulená do klubíčka.

Skoro by mi nic nechybělo.

Slíbils, že si na mě vzpomeneš, tak si bláhově namlouvám, že jsi tu se mnou.

Nalevo už mi vyhrožují červený světla komína, výstraha.

Jenže jsem pravák, nekoukám nalevo.

Neslyším, nevidím, jen tiše přemítám. Už nechci utíkat. Tak to zkusím.

Budu tvůj experiment s pětiletou záručkou a ty můj. Jen bez záruky, bez zkušebky, snad i bez přemýšlení.

V tom všecky myšlenky zastaví padající hvězda. Nejjasnější, jakou jsem kdy viděla. Kometa.

Pozvolna dohořívá, mizí jako když zaschne čára od pera.

Ne, jako prskavka.

Nebo jako světlice vypálená pro záchranu. 

Nepřeju si nic, nevěřím, že se sny jen tak plní.

Jen chci. Chci abys tu byl se mnou.

Jako tu páteční noc, nebo sobotní ráno, nebo čtvrteční odpoledne...

Kterýkoliv den. Cokoliv, kdykoliv.

V tomhle mi intuice nepomůže, jestli vůbec něco ještě.

Můžeš se mi klidně smát.

Dobrou...