2023
Tak omyl vyklubal se ze skořápky krásné kraslice...
Prázdné bylo vejce, prázdné bylo tvé srdce.
Přátelství v kontrole a područí
zvítězilo nad láskou - a to příběh ani nezačal.
Kdo ví, jak a zda vůbec skončí?
Vyhýbavé řeči, úkryt před mým zrakem,
jelen v záři světlometů, déšť ustal
a svěží ráno zatuchlinou páchne.
Rok a půl o tobě sním, jen tobě patřím
- jak bláhové naděje;
trávu slyší růst,
ta naivní hloupá holka.
Pakliže jsi skutečně takový zbabělec
- ne, srab! -
a hněvu světa se bojíš…
tak jak tě mohu za toho pravého brát,
či vůbec jako hrdinu mého srdce respektovat?
Naštěstí existuje tužka a papír. Hezké. Rád si přečtu z Tvého umění.
13.03.2023 12:59:31 | Vavřineček
...pravej hrdina, to jsou pohádky...a ty jsi opravdová princezna...;-)ale napsaný pěkně.
10.03.2023 17:44:44 | Marten
Těžce se vynutí láska.
Tak nezbývá než o ní snít.
Zbytečně můžeme žádat
kde není respekt a cit*
09.03.2023 20:32:43 | jenommarie