Mizíš

Stíny se neztrácí, ale ty mizíš,
i přes ty sliby že se neodcizíš,
přes všechna ta slova o lásce,
přichází stíny, ty jsi šla po hádce.

Mizíš, neobjímáš má ramena,
pro temnotu byla stvořena,
a tvoje doteky daly mi psaní,
jen mi trochu chybí spaní.

Chybí mi sny a společné vzbuzení,
chybí mi ta, která to pozmění,
společné chvíle, city a líbání,
neb samota dává jen objímání.