Slýchám
Stále ve mně žijí,
ty chvíle bez záruky.
Kdy vrátil si mi lásku,
jež scházela mi roky.
Kdy vrátil si mi víru,
že ve mně stále dýchá.
Když cítím se být sama,
své jméno z tvých úst slýchám.
Když cítím se být sama
a slzy v očích pálí,...
Dnes přála bych se vrátit,
kde jsme se milovali.
Dnes přála bych se vzbudit,
tvou ruku držet v dlani.
Jen...rána jsou tak jiná
a láska lásce brání.
Jen láska lásce brání*.
Někdy..bez uSTání.
..
Líbí se mi
i když je smutná.
Je v ní ten v srdci vzájemný list
když píše láska Lásce
a chtěla by
aby jej
alespoň jednou jedinkrát
do dlaní..
třeba jen potichu
začala číst.
.
Přeji TI pohodové jarní dny a sílu do každého dne i jara, milá Dreamy. :)
20.03.2023 12:05:38 | jenommarie
...pořád je to láska, nelze litovat...
Díky Maruško a hezké dny přeji já tobě.:-)
20.03.2023 12:40:25 | Dreamy
litovat rozhodně nikdy
za lásku je člověk vděčný* .. vždyť já vím. ;):)
Děkuji TI Dreamy.*
20.03.2023 14:07:10 | jenommarie
Dobře, že jsi přidala čtvrtou sloku, báseń tak vydechla tíhou bolesti...čas, který vám patřil kdysi, zašumí nad poli a ztratí časem i její obnažené rysy. Rád jsem četl.
20.03.2023 08:22:07 | blues
Myslím, že teď už nic přidávat a měnit nebudu.
Vždycky tě ráda u sebe vidím. :-)
20.03.2023 11:14:39 | Dreamy
Nepřidávej, nic a nic víc není třeba, vše další už by bylo...jaksi navíc.
Stále hledáme knihu, ve které by o „NÍ„ všechno bylo a potom s překvapením zjišťujeme, že všechno je v nás.
20.03.2023 12:58:03 | blues
Člověk sám o sobě je ta nejkrásnější kniha
a pokud se do něj začte někdo další,
s čistým úmyslem milovat,
pak jediné, o co se snaží,
nikdy se nepročíst ke smutnému konci.
:-)
20.03.2023 13:00:10 | Dreamy
Přidávám pár veršů z básně „Verše o růži“ od J.Seiferta,
ze sbírky „Nejkrásnější bývá šílená“,
Jsou lásky přeukrutné, pak vzdycháš do dlaně.
A končívají smutně tak jako v románě.
Ty tomu věříš? Nevím, snad!
A s touhle nadějí jdi spát.
20.03.2023 15:34:55 | blues