Proč jsi tu?

Vzpomínám na to, co bylo špatně,
a možná se vzpomínky časem jen mění,
třeba už vše vidím trochu matně,
snad dopomohlo zapomnění.

Vzpomínám na to, co mi tehdy vadilo,
sám sebe ptám se, zda to tak bylo,
nebo mě na chvíli mé srdce zradilo,
řeklo že je jediné, které mi zbylo.

Vzpomínám na chvíle, kdy láska nebyla,
teď nejsi ty a ona je stále,
v každém tom ránu jak jsi se mi líbila,
v každém tom půlnočním, tanečním sále…

Láska mi zůstala... k jakému pocitu?
K tomu co vlastně už na světě není?
Dnes večer přemítám a vlastně, proč jsi tu?
Když není den, který to změní?