Dozrávání
Dozrávání
Dozrávání
Rozum mi ústa zamyká,
nutí se dívat do nikam.
A přitom dávno dobře ví,
po kom mé srdce hladoví.
Hladoví, i když přetéká,
k člověku láskou, člověka.
V bezesných nocích nutí bdít,
milovat brání, políbit.
Políbit, pevně obejmout,
dovolit touze k jeho plout.
Rozum mi brání milovat,…
V srdci dál nechám lásku zrát.
Komentáře (22)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Nechat zrát do plnosti,
vždyť láska je největší ctností...
Krásné a pohodové velikonoce, Dreamy(*)
07.04.2023 22:21:02 | Emily Říhová
Nádhera!
Mám rád tyhle opakující se slova (nebo i věty) - na konci předchozí a začátku další sloky.
05.04.2023 19:13:33 | Koala
Drahá Dreamy, někdy si říkám, jak to děláš, že mi píšeš z duše..
Jen já ten rozum asi neumím upozadit, nebo nevím :D vzali se se srdcem za ruce a šli na procházku..
04.04.2023 13:11:41 | Lioness
Jsem ráda Lio, pokaždé, když zavadíš: )
Jen teda z vlastní zkušenosti vím, že když se rozum a srdce příliš bratříčkují, zavání to kompromisem a ten mi k lásce moc nesedí.
A jestli se už drží za ruce, je to kompromis jak vyšitý a ten vnímám "pouze" jako uspokojivý.Dá se s ním přežívat, o zbytku nespekuluji, jelikož sama momentálně zkrátka nevím, v čem se nacházím.
04.04.2023 13:20:39 | Dreamy
Milá báseň...posledním veršem znepokojivě dozrála...stopa tvých slov šimrá po těle, opět neuvěřitelně nitěrná. Lze spočívat v rozumu a hýbat se touhou?
04.04.2023 12:38:32 | blues
.. on je rozum někdy rozumný,
občas se nechá upozadit
a tím mi dopřává potřebnou volnost
pro ty mé snivé chvíle.
Pak dám zase prostor jemu,
nezvanému vládci reálného bytí.
Díky Bluesi...:*)
04.04.2023 12:42:34 | Dreamy