Principál

 

 

to byly časy 

kdy plamen rudý plál

a v oknech nafoukaný principál

dával rozkazy 

baletky tančily a klauni žonglovali

a všichni se snažili 

aby se mu zavděčili

 

pak modrá jiskra přeskočila 

oheň zachvátil barevné šapitó

všechno lehlo na popel 

zůstala jen doutnající klaunova postel 

 

všichni plakali slzeli a nadávali 

na ten oheň 

který se předtím zdál 

dobrý sluha ale nakonec špatný pán 

 

na kameni který opodál ležel 

seděla bledá primabalerína

z očí jí tekla černá líčidla 

plakala a dívala se do plamene 

který ji zradil jak celý sál 

když tleskat přestal

 

v mé duši vidím všechny 

klauny s klobouky i primabalerínu

všichni od té doby živoří

občas na ně podívám se shora 

a vidím doutnající oheň 

a zbořené šapitó