Bolí byť jen přemýšlet, že nelze dělat nic,
leda spálit těla a dojít si pro rýč.
Omámen jsem rajským - jablkem, jak známo.
Plynnou formu nechávám představám, má dámo.
Kéž by to šlo navěky a nutkání šla stranou,
snáze by se žilo, bych zemřel slastí samou.
Ač chci a nebo nechci čelit tomu čemu musím,
se stejně sobě postoji a chtíči svými hnusím.
Žití takto pokračuje, až zdá se nebýt bytím,
pak deprese se vlídně střídá se zahanbeným blitím.
Až v absurdity staví se ty obrazy co mívám,
kde všechen vítr utichá a tebe blaze líbám.
Realita: „Střídám!"