Lásce
Lásce
co je věčností.
Tvé hnědé oči
i černé vlasy.
Ač jsi z dálky,
hladíš mi vlásky.
Možná zas věřím na pohádky
a měním se z naivní holky.
Líbej řádky
šelestem z pražského předměstí.
Píseň bez kouzel i čar.
Potkal mě ptáček
a ten toto zazpíval.
Nekonečná vize štěstí.
S Tebou jsem mladší i hezčí.
Kouzelníku rozkoše.
Harmonizujme dny naše.
Více v rozkvětu i múze.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Ptáček co ti chtěl sednul na ruku se chtěl z blízká podívat na hodného človíčka. Pa měj se pěkně
09.05.2023 21:26:23 | Marťas9
Nádherné - milé - plné lásky i štěstí, Jituško :*
Měj se tak krásně pořád, až do zemdlení a pak, až se probereš, tak to bude stále pokračovat :) ;)
09.05.2023 13:01:20 | Ondra
Opravdu skvěle podáno, bez složitých metafor a děj je srozumitelný. Takové básně se mi líbí
09.05.2023 12:09:03 | Admirál
At žije láska
09.05.2023 10:57:39 | Marry31
Chtěla jsem napsat něco pozitivního, když mi roztomilý ptáček zpíval na cestě do práce, co se prodral pražskou dopravou. Malý, barevný a krásný a přírodou z nitra vdechnutý.
09.05.2023 11:00:04 | mkinka
Tak to se ti povedlo
09.05.2023 11:35:58 | Marry31
Chtěla jsem donést radostnou píseň do běžného dne a vykreslit úsměv v nekonečnosti přílivu slunce a donést slovní krásnou energii, aby zazněla přímo jako moře, co šeptá a zpívá salvou poděkováním k životu samému. To ptáček mě inspiroval, že si téměř sednul na ruku a řekl, holka piš, než odlétnu .
Nestihla jsem si ho vyfotit. Byl to mžik jako záchvěv paprsků , co prosvětlil mé tělo i duši.
09.05.2023 11:44:53 | mkinka