Anotace: ...
Myšlenky víří a rojí se slova,
co jsem ti nemohla do očí říct.
Ve vzpomínkách všechno prožívám znova,
kromě nich nezůstalo mi už nic.
Dokola prohlížím si těch pár fotek,
srdce prudce rozbuší úsměv tvůj,
vítr ve vlasech a tvé dlaně dotek,
odcházíš… a já chci zavolat stůj.
Slzy v očích za úsměv snažím se skrýt,
lásku zamknout hluboko v hrudi,
všechno krásné do paměti chci si vrýt.
Vím, že zítra se z té pohádky vzbudím.
Ne, tentokrát vůbec to nebyl jen sen,
ač byli jsme spolu tak krátce.
Dal jsi mi víc než dost za jediný den,
odteď zase můžeš mi zdát se.
Až příště se potkáme, vše se vrátí.
Lásku, volnost, štěstí z těch pár chvil,
touhu létat a smát se těžko ztratím,
to’s mi dal, ukázal správný cíl.
Navždycky uchovám v sobě ten pocit,
až bude hůř, hned zvedne mě výš.
Hluboko v srdci dál budu ho nosit,
s každým úderem budu ti blíž.