Kdo jsi?

Četl jsem Tvou báseň
a chvěl se touhou.
Kdo jsi?

Nevím jakou?
Každá setina má jinou.
A vesmír vyprávěl.

Bylo zas ticho
a mezi řádky
psal se text.

Mňoukal a mládl
o patnáct let.

Kde to bereš
ten svůj lexikon?
Smích bujarý
a blízký tón.

U Tebe, má lásko,
ty jsi ten proud,
magie bez čar.
Ach, zpívej se mnou dál.

Platón našel cosi víc,
učení o člověku bez hranic.
Atlantidu v ženě hledá muž
a kráska je jednou z múz.

Navěky spolu dva skrz i už.
Budiž jim přáno
ve jménu , co je nevysloveno.
Ach, Athény.
Pst.
Víla dává prst.