Hvězdo božská

Kdo tam utloukává příslovečné city
v podvečer nasáklého blankytu tónin...

že by prsty klarinetu
houslí
fagotu
a dalších vůdců melodie
s Vámi hrály Bolero
či sudba variací slok
ztišená k tlejícím polibkům v pohlcení...


Doušek koňaku
po růžích v těle
pokapu v těch máslových zad
rozpustím smíchy kolem vnad
a ve Vás se obměkčím
v očí mocha karamelu
to ony pro mne jsou tygřicí sladkobolu.


Mám si říct ještě o cukr a bič
to však ráno převlahé si nevstane
prostěradlo se ztřepotalo prchavěji
než-li je zdrávo pozřít krev lásky
oláá

amazonka rozproudila mne milostně
ve vlka zarputilého k vyhnanství
v dešti závratné nekonečnosti.



Co na tom
že vystoupáme k pohromám třesků

neodpovídej
hvězdo božská

jež jsi vpadla v náš hodokvas euforie

ale kde...?