Anotace: Také jsme v mládí dávali otázky kopretinám a doufali v kladnou odpověď a když nám to nevyšlo, tak přišla na řadu další kytička.
Bílé lístky kopretiny,
zvolna na zem padají,
jenom škoda, že květiny,
odpovědi střídají.
Jednou dávají naději,
jindy zápor přidají,
já se v duši celý chvěji,
proč to vlastně dělají.
Má mě ráda, nebo nemá,
kdopak na to odpoví,
u růže se pravda hledá,
ta má lístky růžový.