Anotace: text bez ambicí/ deníkový záznam dne, kdy jsme pohřbili femme fatale mého života - babičku Jiřinku/ je to má cesta, jak to zpracovat
Ráda jsem četla i s komentáři.
Ztráta milovaných,
nahraditelná hluboká trhlina v duši.
Zůstanou vzpomíny i mnoho předaných.
Určitě byla úžasná.
Měj se fajn Vrbáku.;)
08.07.2023 10:27:14 | jenommarie
Děkuju moc, Marie!
Babička mě vychovala... Naučila mě číst už v pěti letech a já jsem si mohl sám číst Robinsona a Záhadu hlavolamu:) Díky ní jsem pak nastoupil do skautu, což mě ovlivnilo až po dnes, protože pořád jezdím spát ven a miluju to.
Děkuju!
08.07.2023 11:37:47 | vrbák
Měla na TEBE beze sporu ten nejlepší vliv a až ti tu osůbku trochu závidím, žes mohl díky ní si v dětství dělat takovéto bezva rozhledy a je to vždy na těch lidech znát, kdo měl někoho s láskyplnnou duší u sebe a naplňoval jejich dětství. Člověk si na mnohá musí v životě přijít sám, ale tito "průvodci" srdcí, náš život zceliství a i cítí člověk tu pevnou kotvu, i plavbu si snáz najde, místo rozevlátých divokých vln, hledání se.:)
Měl jsi veliké štěstí. Děkuji TI moc za pěkný komentář. :)
Ať se TI daří a čerpej krásné dny.
08.07.2023 12:34:21 | jenommarie
Ono to mělo svou daň. Vyrůstal jsem ve zlé rodině, hodně násilí a nepochopení (jsi kluk, nesmíš brečet a tu máš, hraj si s autama), bábinka mě od toho trochu chránila.
Děkuju a též posílám krásný den!
08.07.2023 14:09:38 | vrbák
To je mi moc líto. Ale v každé rodině se najde, nějaký ten kostlivec. Žel zůstanou uvnitř schovaní.
Chvála tvé babičce, že tě držela nad tím vším. ;)
Dííky TI moc.
08.07.2023 22:30:29 | jenommarie
Zaujal mne zakomponovaný vztah s bratrem, přijde mi, podle vykreslené postavy s havranem na rameni, že jsi pro něj někdo z jiného světa, možná podivín, co má jiné hodnoty a vidění světa, havran může být i tvá poezie, nevím...dětství a tmel byla babička. Tenhle text mne donutil přemýšlet a to mám ráda i u obrazů.
21.06.2023 09:30:28 | Philogyny
Děkuju!
Ano, bratr je reálný, celá ta báseň se stala. Bratr se distancoval od zbytku rodiny. Havran je múza, moje milované zvíře hned vedle jezevce :)
08.07.2023 10:11:23 | vrbák
..moje babička zůstala veselá i na smrtelné posteli...půl druhého dne před jejím skonem jsem ji navštívil a ona mi s tajuplným úsměvem přála:
"tak Karle hodně štěstí"..Karel byl její bratr, široko daleko proslulý úspěchem u žen a dívek, jež hravě dobýval už od svých patnácti let... ST*
09.06.2023 21:20:28 | Frr
Vložit do básně pietu tak, aby nevyzněla přespříliš pateticky je kumšt. Zde se zadařilo.
Znám ten smutný pocit a souzním. Pěkně napsané*
09.06.2023 17:25:10 | šerý
Mně odešla babča vloni, 98 let, byla to taky úžasná bytost, snad ta nejúžasnější, tak ti dobře rozumím. Pěkně napsáno.
09.06.2023 14:05:42 | kozorožka
smutné...měl jsem sestřenici Jiřinku, vozila mě na pionýru k rybníku a já se jí držel okolo pasu...předloni umřela na covid
09.06.2023 13:54:36 | stormeater
To je strašný...
Děkuju! Bábinka měla letos devadesát, úžasný věk, až do konce běhala po svých etc. a podle koronera to měla rychlý a bez bolesti.
09.06.2023 14:01:16 | vrbák
krásný text... Tento způsob loučení je mi blízký. Vzpomínky v srdci hluboko vryté...
09.06.2023 13:51:35 | Peregrini