Lásce

Spadla Ti do výstřihu
síla okamžiku.
Pero znělo krásou třpytů.
Jsi nenamalovaná
a tak se mi to líbí.

Tvoje zvučné ruce
i vlasy přirozené
bez barev.
Prostřela si karty
a život byl já a Ty.

Ústa tvořila bránu nekonečna.
Nejsi mimozemská kráska?
Rudla jsi,
že vzpomínám
jako by to bylo dneska.

Pro mě nebyla jsi nikdy pustá.
Teč zase pro mě
na chvilku v pramenu touhy.
Afrodito, hřej mě
ze svůdné vody.

Potají pošeptám,
jak se vlní Tvé nohy.
Pustíš mě zas k sobě?
Den bez Tebe je až příliš dlouhý.
Přijmeš mě zas k sobě?

V Tobě navždy.
Sen chodí s ňadry.