V pohleDech

V hloubce pohledů,
jsou vteřiny,
v kterých si řekneš,
sama to nesvedu.
V jedinečné chvilce,
kdy ony propojí se.
Nečekaně jsou samy..
Pssst tohle je mezi nimi,
ne větami, ani námi.
Jen, aby nedošlo k mýlce.
V řádcích se dva nevidí,
v těch hlubokých pohledech,
kdy uhneme, se zastydí.
Byly ty pohledy snad pro mě?
Leknou se oči.
V té chvíli svůj zrak otočí.
Ano byly.
Jedinečnost okamžiku, ne nemýlí se.
Víš, proto jsme se my dva spatřili.
Možná jsme si to vysnili.
Neblázni, prostě jsem se jen viděli.
Ach tak, zřejmě ty mé víc věřily.
Myslím že ne, jen si myslely.
Hloupé to oči,
když se jim svět v obrazech točí.
Šťastné to ty,
jimž ve chvilce láskyplná jiskra přeskočí.