Nekonečné vyznání lásky

 

Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti,

údery podpatků zaprášených oblakem zvířeného sebevědomí

brázdíš celistvost mé srdeční tkáně,

hladinu tiché odevzdanosti,

s níž z povzdálí přihlížím bezděčným útokům

tvých naléhavých potřeb, tvých nálad

směřujících do zanícené trhliny mé uzavřenosti.

 

Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti

jako vetřelec, který unikl mé vyčerpané pozornosti,

jako krásné mládě přemožené šelmy,

jež probudilo něžný obdiv v mladistvém starci

a rozpoutalo chaos v přízračné krajině

krystalických výtvorů jemné smyslnosti.

 

Pln úzkosti přihlížím bezděčným útokům

tvých naléhavých potřeb v nejisté zóně ohrožení

a v úžasu nad plenící vitalitou panujícího dítěte,

mé ruce se chvějí ve snaze dosáhnout za hranice možností

a předejít živelným hrozbám potlačeného soucitu dřív,

než pukne nejcennější krystal mé duchovní říše –  

Idea nadřazenosti lásky.

 

Procházíš střeženým územím mé zranitelnosti

bez spočinutí a bez zábran,

jako bys ani ve snu netušila,

že strážce hranice lze oklamat pouze jednou...